Přízraky

Chodníkem vajglama posetým kráčej dva páry pevnejch bot
Kalhoty dole zkrácený, v hlavě věci, který bych neuhod
Někam jdou, tyhle dvě figury a slunce zapadá
Dvě stejný znamení na zádech a mě tak napadá, že:

Jsou jako dva přízraky, co vodněkuď sem zabloudili
Pocit jistoty ve mně sílí
Jsou jako dva přízraky, co vodněkuď sem zabloudili
Pocit jistoty ve mně sílí

Hárleyů, Hárleyů Davídci na ně čekaj opodál
A divnou melodii, která z dálky zněla jako bych dlouho znal
Zapálil jsem si cigáro a čekal, co bude dál
Jeden z nich se na mě zašklebil, třeba se smál

Jsou jako dva přízraky, co vodněkuď sem zabloudili
Pocit jistoty ve mně sílí
Jsou jako dva přízraky, co vodněkuď sem zabloudili
Pocit jistoty ve mně sílí

Pak odjeli, dál než my dokážem, svět kolem mne ztich
Hlava se zatočila a den delší se zdál, to asi bylo z nich
S pocitem naplnění jsem se otočil a chtělo se mi žít
Stejně jako ty dva, co přišli napovědět, že není špatný snít

Ty dva divný přízraky, co vodněkuď sem zabloudili
Novou naději ve mně zapálili!