Město
Byla to jedna cesta vlakem
A pak jich bylo asi tisíc
24 hodin doma a pak zpět
Do spárů města z oceli
Spal jsem dvě hodiny
A usmíval se na žebráky
A ženy v modrých šlech
Blesky už nepoznávám
Už nepoznávám ani zeleň
Lidé mluví o faleši a přetvářce
Ale teď já už vím
Že jen skrývají
Nejistotu & strach
Lidé s motivy a energiemi
Tak rozmanitými
Jako zvadlý anýz
Jako nová slunečnice
Jako uslintaný dobrman
Potkal jsem se s prachem
A bohatýry, kteří uměli se schovat
A teď píšu jedním dechem
Jak snadné je si snění bez spánku zamilovat
Procházel jsem tunely
A rudé ukazatele mi mávali
Našel jsem svou cestu
Cestu k lásce a velkoměstu
A teď se vracím do zeleného domu
Unavený a potím se, protože si odvykám
Od kávy, která mi trhá tkáně,
Ale drží mě na živu a v úsměvu
Křivé brýle z ubohého kiosku rychlé módy
Miluju psaní a hraní a nikdo mě nevidí
Poslouchají, nenaslouchají
Nelitujte mě, to já lituji vás
Všechno je rychlé jen pro nováčka
A já za rok už nejsem nový
Teď jen okupuji byt jeden můj snový
Alespoň že Karel umřel jenom jednou
Asi bych nezvládl polední metro