LehomoLe [Album]
Tak zase jeden den úzce spjat s realitou
S vůní tvou a touhou, tou, co nejde ovládnout
Chvíli plout, jen tak ve dvou
Pak si lehnout a být prosté radosti z toho
Že žít můžem
I když jen jednou, ale tim spíš
Člověk člověku blíž, dokud to nepochopíš
Tak budu nekonečně psát tisíce básniček
A budeš jednou z mých holčiček
Vždyť i Libor má Zdenu
A Igor Irenu
Každej druhej má ženu
Jen já žádnou neseženu
Věra a Luděk
A Radek s Ríšou
Se poznali včera
A už si spolu píšou
Vasil má Natašu
A Imrich zase Ilke
Julmi má Hokachu
A Brabcová je s Jílkem
Had má svojí hadici
A maj spolu hádky
Jen já rušim tradici
A držím se matky
Protože ta mi vždycky říkala
Že život je jako bonboniéra
A že je vcelku jedno, kde začnu
Tak jsem si řek, že když mám takovej pech
Přeskočím na druhej břeh a zkusím štěstí na pánech
Což vyrazilo dech především těm, co jsem znal
Snad proto v posledních dnech se drželi dál
A já to nechápal a toužil po lásce
A vroucím objetí, tak jako v pohádce
Stal jsem se obětí samoty v zajetí
A že je ti to jedno, tak to mě celkem sebralo
Vždyť i Libor má Zdenu
A Igor Irenu
Každej druhej má ženu
Jen já žádnou neseženu
Věra a Luděk
A Radek s Ríšou
Se poznali včera
A už si spolu píšou
Vasil má Natašu
A Imrich zase Ilke
Julmi má Hokaschu a Brabcová je s Jílkem
Had má svojí hadici
A maj spolu hádky
Jen já rušim tradici
A držím se matky
Protože ji mám rád