Dvě slunce
Aneta Langerová, Jakub Zitko
Nebude lehké ze skály se rozběhnout
jako malé alky do vody vplout
hladové srdce ti cestu napoví
poslouchej, jak buší
Nadechni se s divokou silou
dva světy dělené hladinou
v takovou chvíli buď si jist sám sebou
instinkty tuší
Nečekej moc a očima se dívej
na horizontu dvě slunce spí
je místo, kde už tě čekají
co tě nezabije, to tě posílí
Neposlouchej ty hlasy kolem
sama budeš nejlíp vědět, kudy jít
nelekej se tůní hlubokých
čekej na ranní svit
Každý z nás byl jednou dítětem
narozen z lásky dvou zlatých sluncí
stejně dá ti úsilí opustit
římsy máminých sukní